Studie se věnuje ve srovnávací perspektivě osvojování sovětského normativního pojmu chuliganstvo v ČSR/ČSSR a v NDR. Činí tak s využitím konceptu tzv. interkulturních transferů. V recepci normativu a v jeho uplatnění ukazuje se československé výtržnictví i východoněmecké Rowdytum jako amalgám sovětských vlivů a domácích tradic, což lze zčásti zdůvodnit i vývojem v domovině konceptu – právě v raně poststalinském Sovětském svazu stal se význam pojmu chuliganstvo předmětem nových vyjednávání. V NDR převažoval navíc bezprostředně po roce 1956 vliv polský, jenž až později oslabil ve prospěch sovětského. Osvojování sovětských vlivů lze ilustrovat na zacházení se zákonným znakem „neúcty“, hlavní složkou obou právních norem. V obou státech opíral se jeho výklad zpočátku o sovětské interpretace, teprve později nabyl vrchu kritičtější a samostatnější přístup. Vědomosti o sovětském vzoru zůstávaly nicméně zároveň i předmětem aktualizací a podnětem k návrhům na zlepšení neuspokojivé soudní praxe ve vlastní zemi, ať již uskutečněných či neuskutečněných. Ve světle prezentovaných empirických poznatků z daného srovnání transferů (Transfervergleich) je navrženo možné teoretické rozšíření dosavadního pojetí interkulturního transferu.