Na základě komparativní analýzy obrazů významných epoch („symbolických center“) českých/sudetoněmeckých dějin vytvořených mezi roky 1938 a 1945 českou a sudetoněmeckou historiografií se příspěvek pokusí postihnout základní strategie, jimiž byl těmito historiografiemi vyvracen či alespoň kompenzován obraz resp. interpretace stejného historického fenoménu v podání právě „rivalizující“ historiografie. Po zobecnění příspěvek nabídne také ideálně-typickou klasifikaci těchto strategií, které byly de facto v podání českých a sudetoněmeckých historiků na té nejobecnější úrovni totožné, avšak lišily se v konkrétní nacionálně podmíněné náplni. Vlastní analýze a zobecnění bude předcházet teoretický úvod, jenž snese argumenty pro (dosud nesmírně zanedbávanou) aplikaci komparativního a vztahově-dějinného přístupu k dějinám českého dějepisectví.