Abstrakt

Studie se zaměřuje na postoje pracovníků školských poradenských zařízení k nové úpravě odkladů povinné školní docházky a k podmínkám její praktické realizace. Cílem bylo zjistit, jak respondenti hodnotí potřebnost změn, očekávané přínosy a rizika nového systému, připravenost jednotlivých aktérů přechodu z mateřské do základní školy a jaká opatření považují za klíčová pro jeho úspěšné fungování. Data byla získána pomocí autorského dotazníku kombinujícího uzavřené položky, Likertovy škály a otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 127 pracovníků školských poradenských zařízení, převážně psychologů a speciálních pedagogů. Výsledky ukázaly, že respondenti si potřebu určité změny uvědomují, avšak k novému rámci přistupují spíše rezervovaně. Současně předpokládají, že připravená opatření mohou vést ke snížení podílu odkladů školní docházky. Za hlavní rizika považují možnost školního selhání některých dětí, nedostatečnou připravenost škol na heterogenní třídy a omezené možnosti individualizace výuky. Jako klíčové podmínky úspěchu označují zejména připravenost učitelů, diferenciaci výuky, personální podporu škol a spolupráci s rodinou. Odpovědi zároveň ukazují, že nejvyšší podporu budou podle respondentů potřebovat zejména děti s jazykovým oslabením, nerovnoměrným vývojem a obtížemi v exekutivních funkcích. Studie upozorňuje, že funkčnost nové úpravy nebude záviset pouze na legislativní změně, ale především na reálně dostupné podpoře ve školní praxi.