The Literacy, Preliteracy and Education Journal

Studie prezentuje zjištění týkající se zkušeností rodičů matematicky nadaných dětí v souvislosti s procesem identifikace, diagnostiky nadání a následnou vzdělávací trajektorií. Zkoumání této problematiky je přínosné nejen pro český vzdělávací kontext, ale také pro hlubší porozumění tomu, jak rodiče vnímají podporu nadání v průběhu vzdělávání svých dětí. Zabývat se touto oblastí doporučují i mnohé mezinárodní studie, které upozorňují na klíčovou roli rodiny při rozpoznávání a rozvoji potenciálu nadaných dětí. Právě rodiče často iniciují celý proces – od prvního všímání si projevů nadání, přes jeho pojmenování, až po následnou odbornou diagnostiku a rozhodování o další vzdělávací dráze dítěte. V českém prostředí doposud chybí výzkumy zaměřené na to, jak rodiče vnímají identifikaci a diagnostiku nadání svých dětí a následnou podporu poskytovanou školami. Cílem výzkumu bylo popsat zkušenosti rodičů matematicky nadaných dětí s identifikací nadání a s poskytovanou podporou ve výuce matematiky jejich dětí. Studie vychází z kvalitativního výzkumného designu. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti rodiči matematicky nadaných žáků a analyzována pomocí tematické analýzy. Výsledky ukazují, že nadání se v raném i mladším školním věku často neprojevuje zvýšeným výkonem, ale kvalitativně odlišným způsobem myšlení a prožívání. Identifikace nadání je v praxi převážně opožděná a nesystematická a je většinou iniciována rodiči, nikoli školou. Významným zjištěním je rovněž psychosociální funkce identifikace nadání, která slouží jako legitimace zkušenosti rodičů i dětí. Studie dále ukazuje, že nejvíce ohroženou skupinou z hlediska identifikace a následné adekvátní podpory ve školním prostředí jsou děti tiché, přizpůsobivé a výkonově bezproblémové. Přechod dětí na víceleté gymnázium se v datech nejeví jako elitářský krok, ale jako reakce na systémové limity včasné identifikace a podpory nadání v běžné základní škole.