Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?

Jakub Pivarč

doi:10.14712/23362189.2021.2065

Vol 72 No 2 (2022): Výzvy pro „inovace“ ve vzdělávání – sociologické, psychologické a historické aspekty současných vzdělávacích změn Studie – metodologická

Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?

Jakub Pivarč, ¹

Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika

DOI: https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2065

PDF

Abstrakt

Jednou z klíčových podmínek pro zajištění kvalitní výuky je, aby ve školách působili šťastní a spokojení učitelé. Tato studie si kladla za cíl konceptualizovat základní východiska štěstí a adaptovat zahraniční nástroje, jejichž prostřednictvím je možné konstrukt spolehlivě měřit, pro účely použití u učitelů v českém prostředí. Subjektivní míra štěstí byla v této studii zjišťována na dostupném vzorku 604 učitelů základních škol. Těm byla administrována zkrácena osmipoložková verze Oxfordského dotazníku štěstí a čtyřpoložková Škála subjektivního štěstí, a to počátkem roku 2020 (před plošným uzavřením škol z důvodu pandemické situace způsobené virem SARS-CoV-2). Výsledky psychometrických analýz potvrdily pro oba testované nástroje předpokládanou jednofaktorovou strukturu, kriteriální validitu a vysokou vnitřní konzistenci. Víceskupinovou konfirmační faktorovou analýzou bylo také prokázáno, že u obou českých verzí dotazníků bylo dosaženo plné striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů z hlediska stupně, na kterém deklarovali výuku. Dále se ukázalo, že učitelé základních škol dosahovali relativně vysokých hodnot skóru na obou testovaných škálách, přičemž jen nepatrně vyšší míru štěstí deklarovali učitelé z 1. stupně v porovnání se svými kolegy z 2. stupně. Limity studie, podněty pro budoucí výzkumy a další využití testovaných nástrojů, které lze doporučit jak pro výzkumné účely, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi, jsou diskutovány.

Klíčová slova učitelé ZŠ štěstí subjektivní well-being Oxfordský dotazník štěstí – zkrácená verze Škála subjektivního štěstí adaptace

[1] Becker, P. (2006). Die Bedeutung von Persönlichkeitseigenschaften und chronischem Stress aufgrund eines Mangels an Bedürfnisbefriedigung für gesundheitliche Beeinträchtigungen von Lehrern. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 53(2), 81-96. Vyhledej v Google Scholar

[2] Bendová, A. (2016). Třídní učitel v sociálních vztazích se svými žáky: případová studie. Pedagogická orientace, 26(2), 252-271. Vyhledej v Google Scholar

[3] https://doi.org/10.5817/PedOr2016-2-252 Přejít na DOI

[4] Benevene, P., De Stasio, S., Fiorilli, C., Buonomo, I., Ragni, B., Briegas, J., & Barni, D. (2019). Effect of teachers' happiness on teachers' health. The mediating role of happiness at work. Frontiers in Psychology, 10(2449), 1-10. Vyhledej v Google Scholar

[5] https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.02449 Přejít na DOI

[6] PMid:31736838 PMCid:PMC6834691 Vyhledej v Google Scholar

[7] Blatný, M., & Šolcová, I. (2016). Osobnostní předpoklady a osobní pohoda. Československá psychologie, 60(1), 2-12. Vyhledej v Google Scholar

[8] Brady, J., & Wilson, E. (2021). Teacher wellbeing in England: teacher responses to school-levelinitiatives. Cambridge Journal of Education, 51(1), 45-63. Vyhledej v Google Scholar

[9] https://doi.org/10.1080/0305764X.2020.1775789 Přejít na DOI

[10] Byrne, B. (2010). Structural Equation Modeling with AMOS: Basic Concepts, Applications, and Programming. New York: Routledge. Vyhledej v Google Scholar

[11] Carrasco, J., & Guerrero, A. (2008). Institución y decepción. La salubridad institucional y la práctica docente. Revista Española De Pedagogía, 66(241), 405-423. Vyhledej v Google Scholar

[12] Chen, F. (2007). Sensitivity of goodness of fit indexes to lack of measurement invariance. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 14(3), 464-504. Vyhledej v Google Scholar

[13] https://doi.org/10.1080/10705510701301834 Přejít na DOI

[14] Cheung, F., & Lucas, R. (2014). Assessing the validity of single-item life satisfaction measures: results from three large samples. Quality of Life Research, 23(10), 2809-2818. Vyhledej v Google Scholar

[15] https://doi.org/10.1007/s11136-014-0726-4 Přejít na DOI

[16] PMid:24890827 PMCid:PMC4221492 Vyhledej v Google Scholar

[17] Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences. Hillsdale: L. Erlbaum Associates. Vyhledej v Google Scholar

[18] Diener, E., Suh, E., Lucas, R., & Smith, H. (1999). Subjective well-being: Three decades of progress. Psychological Bulletin, 125(2), 276-302. Vyhledej v Google Scholar

[19] https://doi.org/10.1037/0033-2909.125.2.276 Přejít na DOI

[20] Doğan, T., & Akinci Çötok, N. (2011). Adaptation of the short form of the Oxford Happiness Questionnaire into Turkish: A validity and reliability study. Turkish Psychological Counseling and Guidance Journal, 4(36), 165-170. Vyhledej v Google Scholar

[21] Dreer, B. (2021). Teachers' well-being and job satisfaction: the important role of positive emotions in the workplace. Educational Studies. (Online). Dostupné z https://doi.org/10.1080/03055698.2021.1940872 Přejít na DOI Vyhledej v Google Scholar

[22] https://doi.org/10.1080/03055698.2021.1940872 Přejít na DOI

[23] Ekşi, H., Kermen, U., Dinçer, F., & Musa, H. (2020). Investigating teachers' happiness in the contexts of spiritual well-being and stress in Turkey. Mental Health, Religion & Culture, 23(1), 10-23. Vyhledej v Google Scholar

[24] https://doi.org/10.1080/13674676.2019.1710828 Přejít na DOI

[25] Fahrenberg, J., Myrtek, M., Schumacher, J., & Brähler, E. (2001). Dotazník životní spokojenosti. Praha: Testcentrum. Vyhledej v Google Scholar

[26] Hamplová, D. (2015). Proč potřebujeme rodinu, práci a přátele. Praha: Fortuna Libri. Vyhledej v Google Scholar

[27] Hills, P., & Argyle, M. (2002). The Oxford Happiness Questionnaire: a compact scale for the measurement of psychological well-being. Personality and Individual Differences, 33(7), 1073-1082. Vyhledej v Google Scholar

[28] https://doi.org/10.1016/S0191-8869(01)00213-6 Přejít na DOI

[29] Holder, M., Coleman, B., & Wallace, J. (2010). Spirituality, religiousness, and happiness in children aged 8-12 years. Journal of Happiness Studies, 11(2), 131-150. Vyhledej v Google Scholar

[30] https://doi.org/10.1007/s10902-008-9126-1 Přejít na DOI

[31] Hu, L., & Bentler, P. (1999). Cutoff criteria for fit indexes in covariance structure analysis: Conventional criteria versus new alternatives. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 6(1), 1-55. Vyhledej v Google Scholar

[32] https://doi.org/10.1080/10705519909540118 Přejít na DOI

[33] Lyubomirsky, S., King, L., & Diener, E. (2005). The benefits of frequent positive affect: Does happiness lead to success? Psychological Bulletin, 131(6), 803-855. Vyhledej v Google Scholar

[34] https://doi.org/10.1037/0033-2909.131.6.803 Přejít na DOI

[35] PMid:16351326 Vyhledej v Google Scholar

[36] Lyubomirsky, S., & Lepper, H. (1999). A measure of subjective happiness: Preliminary reliability and construct validation. Social Indicators Research, 46(2), 137-155. Vyhledej v Google Scholar

[37] https://doi.org/10.1023/A:1006824100041 Přejít na DOI

[38] Manasia, L., Pârvan, A., & Macovei, M. (2020). Towards a model of teacher well-being from a positive emotions perspective. European Journal of Investigation in Health, Psychology and Education, 10(1), 469-496. Vyhledej v Google Scholar

[39] https://doi.org/10.3390/ejihpe10010035 Přejít na DOI

[40] PMid:34542498 PMCid:PMC8314251 Vyhledej v Google Scholar

[41] McLean, L., & Connor, C. (2015). Depressive symptoms in third‐grade teachers: Relations to classroom quality and student achievement. Child Development, 86(3), 945-954. Vyhledej v Google Scholar

[42] https://doi.org/10.1111/cdev.12344 Přejít na DOI

[43] PMid:25676719 PMCid:PMC4428950 Vyhledej v Google Scholar

[44] Moskowitz, S., & Dewaele, J. (2021). Is teacher happiness contagious? A study of the link between perceptions of language teacher happiness and student attitudes. Innovation in Language Learning and Teaching, 15(2), 117-130. Vyhledej v Google Scholar

[45] https://doi.org/10.1080/17501229.2019.1707205 Přejít na DOI

[46] Nan, H., Ni, M., Lee, P., Tam, W., Lam, T., Leung, G., & McDowell, I. (2014). Psychometric evaluation of the Chinese version of the Subjective Happiness Scale: Evidence from the Hong Kong Family Cohort. International Journal of Behavioral Medicine, 21(4), 646-652. Vyhledej v Google Scholar

[47] https://doi.org/10.1007/s12529-014-9389-3 Přejít na DOI

[48] PMid:24515396 PMCid:PMC4107280 Vyhledej v Google Scholar

[49] Özgenel, M., & Yyilmaz, Ö. (2020). The Relationship between spiritual well-being and happiness: An investigation on teachers. Spiritual Psychology and Counseling, 5(3), 287-300. Vyhledej v Google Scholar

[50] https://doi.org/10.37898/spc.2020.5.3.110 Přejít na DOI

[51] Paulík, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská univerzita. Vyhledej v Google Scholar

[52] Perryman, J., & Calvert, G. (2020). What motivates people to teach, and why do they leave? Accountability, performativity and teacher retention. British Journal of Educational Studies, 68(1), 3-23. Vyhledej v Google Scholar

[53] https://doi.org/10.1080/00071005.2019.1589417 Přejít na DOI

[54] Pešková, K., Spurná, M., & Knecht, P. (2019). Teachers' acceptance of curriculum reform in the Czech Republic: One decade later. Center for Educational Policy Studies Journal, 9(2), 73-97. Vyhledej v Google Scholar

[55] https://doi.org/10.26529/cepsj.560 Přejít na DOI

[56] Píšová, M., & Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4), 386-407. Vyhledej v Google Scholar

[57] https://doi.org/10.14712/23362189.2016.353 Přejít na DOI

[58] Pivarč, J. (2022). Osobní pohoda dětí a dospívajících: psychosociální koreláty štěstí a životní spokojenosti. Československá psychologie, 66(3), 186-211 (v tisku). Vyhledej v Google Scholar

[59] Ptáček, R., Vňuková, M., Raboch, J., Smetáčková, I., Harsa, P., & Švandová, L. (2018). Syndrom vyhoření a životní styl u učitelů českých základních škol. Česká a slovenská psychiatrie, 114(5), 199-204. Vyhledej v Google Scholar

[60] Řehulka, E. (ed). (2011). Výchova ke zdraví: Podněty ke vzdělávacím oblastem. Brno: Masarykova univerzita. Vyhledej v Google Scholar

[61] Seligman, M. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. New York, NY: Free Press. Vyhledej v Google Scholar

[62] Song, H., Gu, Q., & Zhang, Z. (2020). An exploratory study of teachers' subjective wellbeing: Understanding the links between teachers' income satisfaction, altruism, self-efficacy and work satisfaction. Teachers and Teaching, 26(1), 3-31. Vyhledej v Google Scholar

[63] https://doi.org/10.1080/13540602.2020.1719059 Přejít na DOI

[64] Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. (2020). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vyhledej v Google Scholar

[65] Szabo, A. (2019). Validity of the Hungarian version of the Subjective Happiness Scale (SHS-HU). Mentálhigiéné és Pszichoszomatika, 20(2), 180-201. Vyhledej v Google Scholar

[66] https://doi.org/10.1556/0406.20.2019.010 Přejít na DOI

[67] The European Code of Conduct for Research Integrity. (2017). Berlin: All European Academies. Vyhledej v Google Scholar

[68] Toker, B., & Kalipçi, B. (2021). Happiness among tourism students: a study on the effect of demographic variables on happiness. Anatolia, 1-11. Vyhledej v Google Scholar

[69] https://doi.org/10.1080/13032917.2021.1914119 Přejít na DOI

[70] Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál. Vyhledej v Google Scholar

Pedagogika

Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?

Abstrakt

Reference

Stažení