Abstrakt

Studie se zaměřuje na specifické vzdělávací a psychosociální potřeby dvojčat v českém základním školství. Cílem studie je zmapovat zkušenosti dvojčat, jejich rodičů a učitelů se školní praxí a identifikovat klíčové faktory, které ovlivňují vzdělávání dvojčat, jejich identitní vývoj a vztah ke škole. Metody: Výzkum probíhal ve dvou vlnách (2012 a 2016) a kombinoval kvantitativní dotazníkové šetření (n = 390) s kvalitativní analýzou otevřených odpovědí a 63 případových studií. Sledovány byly tři hlavní oblasti: (1) zygozita a její percepce různými aktéry, (2) organizační zařazení dvojčat do tříd, (3) zkušenost se srovnáváním a konflikty ve školním prostředí. Kvantitativní data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky a chí-kvadrát testu, kvalitativní část byla zpracována pomocí tematické analýzy. Výsledky: Zjištění ukazují na přetrvávající stereotypní přístup ke dvojčatům jako k jednotné entitě, nedostatek individualizace ve školním prostředí a rozdíly v percepci mezi rodiči a učiteli, zejména v otázkách zygozity a srovnávání. Zatímco někteří učitelé potvrzovali konflikty a obtíže při rozlišování dvojčat, dvojčata samotná často uváděla negativní dopad vnějšího srovnávání na svůj vztah se sourozencem a na sebehodnocení. Mezi oběma výzkumnými vlnami byl zaznamenán dílčí posun směrem k většímu porozumění potřebám dvojčat, avšak bez systémové změny. Závěry: Na základě výsledků studie jsou formulována doporučení pro školní praxi, zejména v oblasti metodického vedení škol, spolupráce s rodiči a odborného posuzování vhodnosti zařazení dvojčat do tříd. Studie zároveň podtrhuje význam dalšího výzkumu v této opomíjené oblasti české pedagogiky

Klíčová slova dvojčata identita individualizace rodina škola vzdělávání zygozita