Pedagogika

K problematice tělesných trestů ve vývoji rodinné výchovy a školního vzdělávání

Karel Rýdl — 2024-01-18

Předmětem následujícího textu je poskytnutí přehledu vývoje problematiky tělesných (fyzických) trestů v českých zemích jako logického zdroje současného stavu názorů na fyzické trestání dětí. Pod vlivem nového paradigmatu v pojetí dítěte se postupně mění společenský pohled na řadu pedagogických kategorií, včetně trestů, i když jde o proměnu velmi zdlouhavou. Autoři se opírají o nové poznatky neurověd, které prokazují negativní vliv trestů na zdravý vývoj dítěte a potvrzují dosavadní intuitivní výsledky respektujících a nenásilných pedagogických přístupů ve školách i při výchově v rodině. Z české legislativy je zřejmé, že ve školách nejsou tělesné tresty přípustné, nicméně nepřípustnost tělesných trestů v rodinném prostředí není nikde deklarativně ukotvena, ačkoli byla Česká republika na tento nedostatek upozorněna Evropským výborem pro sociální práva již v roce 2015. Závěrečná část textu je věnována aktuálnímu stavu problematiky, jak ji vnímá i pod mezinárodním vlivem nejen široká veřejnost, ale také česká justice a současné politické elity. Autoři tak v textu nahlížejí na aktuální společenskou diskusi o tématu tělesných trestů a proces implementace nového ustanovení do platné české legislativy.

Eliška Walterová – první dáma české (nejen) srovnávací pedagogiky – jubilující

Vladimíra Spilková — 2024-01-18

Voráč, D., & Kopecký, K. (2023). Nová média ve výuce mediální výchovy.

Lucie Bihellerová — 2024-01-18

Finský učitel primární školy na pozadí podmínek inkluzivního vzdělávání

Veronika Bačová — 2024-01-18

Příspěvek přináší částečné výsledky disertačního výzkumu, který se soustředil na problematiku učitele primární školy v podmínkách inkluzivního vzdělávání ve Finsku.

Cílem této části výzkumného šetření bylo vytvoření empiricky podložených profilů finských učitelů primární školy s důrazem na zjištění, co stojí za kvalitou inkluzivního vzdělávání ve Finsku a jak mohou tato zjištění zkvalitnit inkluzivní vzdělávání i učitelskou profesi v českém kontextu. Pro dosažení cíle byl zvolen design kvalitativní případové studie, kdy případem rozumíme učitele primární školy na pozadí inkluzivního vzdělávání – celkový počet participantů činil 10 finských učitelů/učitelek.

Hlavními metodami k zajištění dat se stala obsahová a tematická analýza zahraničních a finských zdrojů. Získaná zjištění se stala podkladem pro další uvažování a vytvoření polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Pro zpracování dat byly využity v prvním kole kazuistiky jednotlivých participantů, které následně doplnila data získaná axiálním kódováním. V druhé části zpracování byly vytvořen empiricky podložený profil finských učitelů. V závěru byl tento profil doplněn o nabídku dalších doporučení pro práci českého učitele primární školy v heterogenní třídě.

Výsledky ukazují, že finský učitel má pozitivní postoj k inkluzivnímu vzdělávání; využívá různorodé výukové strategie vedoucí k aktivnímu zapojení žáků; podílí se na svém profesním rozvoji i rozvoji celé školy jako komunity; ve své práci využívá individualizaci a diferenciaci a je součástí multiprofesního týmu.

Diskuse zasazuje zjištění do problematiky vytváření kompetenčních rámců a standardů s explicitním zaměřením na hodnoty a postoje.

Využívání médií při autonomním učení se češtiny jako cizího jazyka u osob s mezinárodní ochranou

Petr Pytlík — 2024-01-18

Článek představuje výsledky šetření, které proběhlo mezi osobami s mezinárodní ochranou v České republice v letech 2020–2022 a bylo zaměřeno na otázku využívání médií při autonomním učení se češtiny jako cizího jazyka. Hlavním cílem bylo zjistit, nakolik se z pohledu osob s mezinárodní ochranou projevil nástup nových médií v autonomním, ale i řízeném rozvoji řečových dovedností v češtině jako druhém jazyku, a – pokud došlo k zásadním změnám – na které dovednosti je nutno se v integračních jazykových kurzech češtiny nově zaměřit.

Metody – V rámci šetření proběhlo celkem 27 strukturovaných rozhovorů s kvalifikováním odpovědí v dotazníku, které byly posléze interpretovány na základě fenomenologické analýzy.

Výsledky a závěry – Z šetření vyplynulo, že osoby s mezinárodní ochranou jsou dobře obeznámeny s možnostmi využití médií při autonomním učení se češtiny a že za tímto účelem cíleně využívají jak tradiční, tak nová média. Současně bylo možno vysledovat, že jsou si vědomy rozdílů v rozvoji jednotlivých řečových dovedností. Zejména rozvoj produktivních dovedností, tedy mluvení a psaní, očekávají od jazykových integračních kurzů nabízených státem.

Století brněnské pedagogiky

Tereza Kolumber — 2024-01-18

Staronové pohledy na některé pedagogické problémy

Jiří Mareš — 2024-01-18