Nástroje generativní umělé inteligence v kontextu výuky stylistiky na vysoké škole / Generative AI Tools in the Context of University-Level Stylistics Teaching

Abstrakt

Příspěvek se zaměřuje na revizi podoby seminární práce v předmětu Stylistika českého jazyka a teorie jazykové kultury v souvislosti s rozvojem nástrojů umělé inteligence. Cílem bylo ověřit smysluplnost psaní seminárních prací v době AI a navrhnout takovou podobu zadání, která podpoří samostatnou, informovanou a reflektovanou práci studentů s textem. Výzkumná sonda sledovala otázky týkající se využívání AI při psaní, role vyučujícího i možného povinného zapojení AI. Zkušenosti z realizace ukázaly, že seminární práce mají nadále význam i bez využití AI, pokud jsou doprovázeny systematickou zpětnou vazbou, konzultacemi a reflexí procesu psaní. Jako přínosnější se ukázala varianta, v níž studenti využívali AI ke zpětné vazbě a úpravám vlastního textu. Studie upozorňuje na význam kritického a etického zacházení s AI, na potřebu zachování osobního kontaktu mezi vyučujícím a studenty i na důležitost rozvoje samostatného psaní budoucích učitelů českého jazyka. Otázka povinného využívání AI však zůstává otevřená.