Učitelé učitelů mezi teorií a praxí: perspektivy profesního rozvoje
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2025.3014Klíčová slova:
učitelé učitelů (UU), celoživotní vzdělávání učitelů (CŽVU), teorie a praxe, příprava učitelů, profesní rozvoj učitelů (PRU), kvalitativní výzkumAbstrakt
Cílem studie je nahlédnout na problematiku celoživotního vzdělávání učitelů a na dosud nedostatečné propojení jednotlivých částí jeho kontinua. Výzkum se zaměřuje na pohled učitelů učitelů, kteří se pohybují mezi přípravou budoucích učitelů na VŠ a dalším vzděláváním pedagogů v praxi. Dále se zaměřuje na témata, která se v obou pólech objevují – na jejich společné i rozdílné rysy, zvažuje, zda některá z nich mohou posloužit jako základ koncepčně pojaté cesty profesního rozvoje.
Analýza je provedena z perspektivy specifické skupiny učitelů učitelů, kteří svou činností propojují akademické a školní prostředí, a jsou proto označováni za „živé mosty“ mezi teorií a praxí. Studie má kvalitativní design a vychází z analýzy polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty (učiteli učitelů).
Výsledky ukázaly čtyři zásadní témata v porovnání průběhu studia budoucích učitelů a učitelů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: zkušenosti, postoje k profesnímu učení, vztahy a klima učící se skupiny a vztah mezi teorií a praxí. Zjištění ukazují, že centrální problematika vztahu teorie a praxe není vázána pouze na fázi pregraduální přípravy, ale je trvalým tématem, které vyžaduje aktivní a systémové přemostění. Učitelé učitelů se v tomto kontextu ukazují jako stěžejní mediátoři, kteří svým působením vytvářejí bezpečné prostředí pro reflexi, zpochybňování zavedených představ a rozvoj profesní identity.
Závěry potvrzují potřebu nahlížet na profesní cestu učitele v rámci profesionalizačního kontinua, aby se usnadnilo koncepční rozvržení vzdělávacích příležitostí napříč celou kariérou a redukoval se počet překážek v celoživotním učebním procesu učitelů. Učitelé učitelů přitom hrají rozhodující roli v propojování obou světů a ztělesňují dynamiku celoživotního učení.
Reference
Boeskens, L., Nusche, D., & Yurita, M. (2020). Policies to support teachers' continuing professional learning: A conceptual framework and mapping of OECD data. OECD Education Working Papers, No. 235.
Borg, M. (2004). The apprenticeship of observation. ELT Journal, 58(3), 274-276.
https://doi.org/10.1093/elt/58.3.274
Broekkamp, H., & van Hout-Wolters, B. (2007). The gap between educational research and practice: A literature review, symposium, and questionnaire. Educational Research and Evaluation, 13(3), 203-220.
https://doi.org/10.1080/13803610701626127
Coburn, C. E. (2001). Collective sensemaking about reading: How teachers mediate reading policy in their professional communities. Educational Evaluation and Policy Analysis, 23(2), 145-170.
https://doi.org/10.3102/01623737023002145
Darling-Hammond, L., & Bransford, J. (Eds.). (2005). Preparing teachers for a changing world: What teachers should learn and be able to do. Jossey-Bass.
Dekker, S., Lee, N. C., Howard-Jones, P., & Jolles, J. (2012). Neuromyths in education: Prevalence and predictors of misconceptions among teachers. Frontiers in Psychology, 3.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2012.00429
European Commission: Directorate-General for Education and Culture, Organisation for Economic Co-operation and Development & University of Twente. (2010). Teachers' professional development: Europe in international comparison (ed. J. Scheerens). Publication Office. https://data.europa.eu/doi/10.2766/63494
Garet, M. S., Porter, A. C., Desimone, L., Birman, B. F., & Yoon, K. S. (2001). What makes professional development effective? Results from a national sample of teachers. American Educational Research Journal, 38(4), 915-945.
https://doi.org/10.3102/00028312038004915
Greger, D., Simonová, J., Chvál, M., & Straková, J. (2020). Když výzkum mění praxi: Deset příběhů učitelů a akademiků zapojených do akčního výzkumu. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Hattie, J. (2012). Visible learning for teachers: Maximizing impact on learning. Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780203181522
Hattie, J. (2023). Visible learning, the sequel: A synthesis of over 2,100 meta-analyses relating to achievement. Routledge, Taylor & Francis.
https://doi.org/10.4324/9781003380542
Hough, D. L. (2011). Characteristics of effective professional development: An examination of the developmental designs character education classroom management approach in middle grades schools. Middle Grades Research Journal, 6(3), 129-143.
https://doi.org/10.1108/MGRJ-09-2011-0002
Janík, T., Wildová, R., Uličná, K., Minaříková, E., Janík, M., Jašková, J., & Šimůnková, B. (2017). Adaptační období pro začínající učitele. Pedagogika, 67(1), 4-26.
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.433
Juklová, K. (2013). Začínající učitel z pohledu profesního vývoje. Gaudeamus.
Kasíková, H. & Valenta, J. (Eds). (2024). Učitelé učitelů: Profesní dráhy a pojetí výuky. Karolinum.
Korthagen, F. A. J. (2013). Linking practice and theory: The pedagogy of realistic teacher education. Routledge.
Kounin, J. S. (1970). Discipline and group management in classrooms. Holt, Rinehart & Winston.
Krejčová, M. (2019). Příčiny odchodu začínajících učitelů z profese. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Lazarová, B. (2011). Pozdní sběr: O práci zkušených učitelů. Paido.
Le Fevre, D. M. (2014). Barriers to implementing pedagogical change: The role of teachers' perceptions of risk. Teaching and Teacher Education, 38, 56-64.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2013.11.007
Lortie, D. C. (1975). Schoolteacher: A sociological study. University of Chicago Press.
Lukas, J. (2011). Vývoj a kariéra učitele. In B. Lazarová et al., Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů (s. 59-72). Paido.
MacPhail, A., Seleznyov, S., O'Donnell, C., & Czerniawski, G. (2022). Supporting the continuum of teacher education through policy and practice: The inter-relationships between initial, induction, and continuing professional development. In T. Bourke, D. Henderson, R. Spooner-Lane & S. White (Eds.), Reconstructing the work of teacher educators (s. 135-154). Springer Nature.
https://doi.org/10.1007/978-981-19-2904-5_7
Marzano, R. J., Gaddy, B. B., Foseid, M. C., Foseid, M. P., & Marzano, J. S. (2005). A handbook for classroom management that works. Association for Supervision and Curriculum Development.
Michek, S. (2016). Využití aktivit podporujících profesní rozvoj a vnímání jejich překážek učiteli základních a středních škol. Pedagogika, 66(4), 408-426.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.316
MŠMT. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Nekardová, B. (2020). University teachers and their reflections on their pedagogical development. Lifelong Learning, 10(2), 209-229.
https://doi.org/10.11118/lifele20201002209
Phillips, H. N., & Condy, J. (2023). Pedagogical dilemma in teacher education: Bridging the theory practice gap. South African Journal of Higher Education, 37(2), 201-217.
https://doi.org/10.20853/37-2-4610
Píšová, M. (1999). Novice teacher. Univerzita Pardubice.
Pospíšilová, B. (2024). Učitelé učitelů na fakultách a v dalším vzdělávání aneb Živé mosty mezi teorií a praxí. In H. Kasíková & J. Valenta (Eds.), Učitelé učitelů: profesní dráhy a pojetí výuky (s. 204-236). Karolinum.
Pražáková, D. (2021, 10. května). Profesní rozvoj učitelů v datech ČŠI. Řízení školy. www.rizeniskoly.cz/cz/aktuality/profesni-rozvoj-ucitelu-v-datech-csi.a-7752.html
Russell, T., & Korthagen, F. (Eds.). (1995). Teachers who teach teachers. Falmer.
Schleicher, A. (Ed.). (2012). Preparing teachers and developing school leaders for the 21st century: Lessons from around the world. OCDE.
https://doi.org/10.1787/9789264174559-en
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: Na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367-386.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367
Slavík, J., & Najvar, P. (2018). F. A. J. Korthagen et al. Linking practice and theory: The pedagogy of realistic teacher education [recenze]. Orbis scholae, 5(2), 165-167.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.106
Smagorinsky, P., & Barnes, M. E. (2014). Revisiting and revising the apprenticeship of observation. Teacher Education Quarterly, 41(4), 29-52.
Spilková, V. et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Retida.
Spilková, V., & Janík, T. (2016). Vzdělávání a profesní rozvoj učitelů v teoretické a výzkumné reflexi [úvodník]. Pedagogika, 66(4), 365-367.
Spilková, V., Černá, M., & Reimannová, I. (2018). Kompetenční profil učitele anglického jazyka: Východiska, cíle, obsah a způsoby práce s Kompetenčním profilem učitele. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická.
Spillane, J. P., Reiser, B. J., & Reimer, T. (2002). Policy implementation and cognition: reframing and refocusing implementation research. Review of Educational Research, 72(3), 387-431.
https://doi.org/10.3102/00346543072003387
Stuchlíková, I., & Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů aneb o hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Pedagogická orientace, 27(1), 242-246.
Šeďová, K., Švaříček, R., Sedláčková, J., Čejková, I., Šmardová, A., Novotný, P., & Zounek, J. (2016). Pojetí výuky a profesní identita začínajících vysokoškolských učitelů. Studia paedagogica, 21(1), 9-34.
https://doi.org/10.5817/SP2016-1-2
Šejnohová, K., Michek, S., & Chvál, M. (2024). Aktivity profesního rozvoje ohledem učitelů druhého stupně základních škol: Sekundární analýza dat TALIS. Studia paedagogica, 29(1), 27-57.
https://doi.org/10.5817/SP2024-1-2
Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: Ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. SLON.
Šimoník, O. (1994). Začínající učitel. Masarykova univerzita.
Švec, V., Bradová, J., Horká, H., Jašková, J., Vystrčil Marková, P., Medvedová, H., Minaříková, E., Moravec, J., & Pravdová, B. (2015). Učitel v teorii a praxi. Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8087-2015
Štech, S. (2023). Učitelská kvalifikace dnes - de-profesionalizace praxí? Pedagogická orientace, 33(1), 46-64.
https://doi.org/10.5817/PedOr2023-1-46
Tomková, A. (2015). Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika 65(1), 75-81.
UNESCO Institute for Lifelong Learning. (n.d.). Teachers as lifelong learners. UNESCO. https://www.uil.unesco.org/en/teachers-lifelong-learners
Valenta, J. (2024). Učitelé učitelů, jejich studenti a vztah teorie - praxe ve výuce pedagogiky a psychologie aneb Jak dělat dělání... In H. Kasíková & J. Valenta (Eds.), Učitelé učitelů: profesní dráhy a pojetí výuky (s. 46-89). Karolinum.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: Jeho potřeby a uvádění do praxe. Paido.
Wiliam, D. (2018). Creating the schools our children need: Why what we're doing now won't help much (and what we can do instead). Learning Sciences International.
Wiliam, D., & Leahyová, S. (2016). Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy. Čtení pomáhá, EDUkační LABoratoř, z.s.
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
