Kognitivní operace při rozvoji reflexních schopností učitelů: skupinová reflexe WANDA na české základní škole

Autoři

  • Jana Poche Kargerová
  • Petra Vallin
  • Kamila Etchegoyen Rosolová
  • Kristýna Bajerová

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1695

Abstrakt

V současném rychle se měnícím světě se nároky na kvalitu učitelů a jejich profesní posun neustále zvyšují. Jedním z důležitých a účinných způsobů transformace škol je profesní rozvoj učitelů se zaměřením na jejich reflektivní dovednosti. Rozvoj reflektivních dovedností je však obtížný nejen z praktického hlediska, ale také z hlediska nároků, které klade na kognitivní operace učitelů. Tato případová studie zjišťovala, jak lze rozvíjet reflektivní dovednosti učitelů prostřednictvím vysoce strukturované metody zvané WANDA. WANDA probíhá formou profesního rozvoje a umožňuje skupinovou reflexi v cyklu sestávajícím z pěti fází. Tyto fáze jsme propojili s kognitivními operacemi uplatňovanými v rozvoji reflektivních dovedností a hodnotili jsme, jak učitelé na každou fázi reagují. Data pro tuto kvalitativní studii jsme sbírali prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s devíti účastníky metody WANDA, kteří učí na základní škole. Naše výsledky ukazují, že vysoké nároky na kognitivní operace učitelů přicházejí v klíčové fázi metody WANDA, která v celém procesu nastává velmi brzy. Pokud by tato fáze přišla později, učitelé by na ni mohli být lépe připraveni. Proto doporučujeme, aby se tato fáze prohodila s jinou fází, kterou učitelé díky její hravé formě shledávali vysoce poutavou. Metoda skupinové reflexe WANDA se obecně jeví jako smysluplný nástroj pro rozvoj reflektivních dovedností učitelů a metakognice, jež se považuje za nejvyšší stupeň sebereflexe.

Klíčová slova: profesní rozvoj, metoda WANDA, skupinová reflexe, profesní učící se komunity

Reference

Argyris, C. (1980). Making the undiscussable and its undiscussability discussable. Public Administration Review, 40(3), 205-213.

https://doi.org/10.2307/975372

Boudová, S., Šťastný, V., & Basl, J. (2019). Národní zpráva: Mezinárodní šetření TALIS 2018. Praha: Česká školní inspekce.

Cooperrider, D., & Srivastva, S. (2017). The gift of new eyes: Personal reflections after 30 years of appreciative inquiry in organizational life. Research in Organizational Change and Development, 25, 81-142.

https://doi.org/10.1108/S0897-301620170000025003

Cooperrider, D., & Whitney, D. (2006). Appreciative inquiry: A positive revolution in change. In P. Holman et al., The change handbook. San Francisco: Berrett-Koehler Publishers.

Corcoran, E. (1981). Transition shock: The beginning teacher's paradox. Journal of Teacher Education, 32(3), 19-23.

https://doi.org/10.1177/002248718103200304

Darling-Hammond, L., & Richardson, N. (2009). Research review / teacher learning: What matters? Educational Leadership, 66, 46-53.

De Schepper, B. et al. (2016). When WANDA meets ISSA. Group reflection for professional development in ECEC. Artevelde University College.

de Vasconcelos, V. O., & de Oliveira, M. W. (2010). Trayectorias de investigación acción: concepciones, objetivos y planteamientos. Revista Iberoamericana de Educación, 53(5), 1-13.

https://doi.org/10.35362/rie5351716

DuFour, R., & Eaker, R. (1998). Professional learning communities at work: Best practices for enhancing student achievement. Bloomington, Indiana: Solution Tree.

DuFour, R., & Eaker, R. (2009) Professional learning communities at work tm: Best practices for enhancing student achievement. Bloomington, Indiana: Solution Tree.

Elliott, J. (1981). Action-research: A framework for self-evaluation in schools. TIQL-Working Paper No. 1. Cambridge: Institute of Education.

European Commission (2013). Supporting teacher competence development for better learning outcomes. Retrieved from https://ec.europa.eu/assets/eac/education/experts-groups/2011-2013/teacher/teachercomp_en.pdf

ISSA. (2019). The Wanda method: Overview and steps forward. ISSA Peer Learning Activity report. Retrieved from https://www.earlychildhoodworkforce.org/

Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání [Knowledge as a key category in pre-service teacher education]. Brno: Paido.

Korthagen, F. A. (2011). Making teacher education relevant for practice: The pedagogy of realistic teacher education. Orbis scholae, 5(2), 31-50.

https://doi.org/10.14712/23363177.2018.99

Korthagen, F. A. J. (2017). Inconvenient truths about teacher learning: Towards professional development 3.0. Teachers and Teaching, 23(4), 387-405.

https://doi.org/10.1080/13540602.2016.1211523

Korthagen, F. A. J., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2001). Linking practice and theory: The pedagogy of realistic teacher education. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum.

https://doi.org/10.4324/9781410600523

Korthagen, F. A., & Vasalos, A. (2005). Levels in reflection: Core reflection as a means to enhance professional growth. Teachers and Teaching, 11(1), 47-71.

https://doi.org/10.1080/1354060042000337093

Krykorková, H., & Chvál, M. (2001). Rozvoj metakognice - cesta k hodnotnějšímu poznání [Development of metacognition - a path to more valuable knowledge]. Pedagogika, 51(2), 185-196.

Leithwood, K., & Louis, K. S. (Eds.). (1998). Organizational learning in schools. Lisse: Swets & Zeitlinger.

McKinsey & Co. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního školství: Fakta a řešení [Declining results of Czech primary and secondary education: Facts and solutions]. Praha: McKinsey & Co.

Nye, B., Konstantopoulos, S., & Hedges, L. V. (2004). How large are teacher effects? Educational Evaluation & Policy Analysis, 26(3), 237-257.

https://doi.org/10.3102/01623737026003237

Orland-Barak, L. (2010). Learning to Mentor-as-Praxis Foundations for a curriculum in teaching education. New York: Springer.

https://doi.org/10.1007/978-1-4419-0582-6

Píšová, M. (2005). Klinický rok: Procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora [Clinical year: Processes of professional development of teacher students and their support]. Pardubice: Univerzita Pardubice.

Rearick, M. L., & Feldman, A. (1999). Orientations, purposes and reflection: A framework for understanding action research. Teaching & Teacher Education, 15(4), 333-349.

https://doi.org/10.1016/S0742-051X(98)00053-5

Rivkin, S. G., Hanushek, E. A., & Kain, J. F. (2005). Teachers, schools, and academic achievement. Econometrica, 73(2), 417-458.

https://doi.org/10.1111/j.1468-0262.2005.00584.x

Rodgers, C. (2002). Defining reflection: Another look at John Dewey and reflective thinking. Teachers College Record, 104(4), 842-856.

https://doi.org/10.1111/1467-9620.00181

Rockoff, J. E. (2004). The impact of individual teachers on student achievement: Evidence from panel data. American Economic Review, 94(2), 247-252.

https://doi.org/10.1257/0002828041302244

Schön, D.A. (1987). Educating the reflective practitioner. San Francisco: Jossey-Bass.

Starý K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků [Teacher professional development: Support for teachers to improve pupil outcomes]. Praha: Karolinum, 2012.

Stoll, L., Bolam, R., McMahon, A., Wallace, M., & Thomas, S. (2006). Professional learning communities: A review of the literature. Journal of Educational Change, 7, 221-258.

https://doi.org/10.1007/s10833-006-0001-8

Švec, V. (2009). Sdílení znalostí ve školním prostředí [Sharing knowledge in the school environment]. Pedagogická orientace, 19(2), 22-37.

Švec, V. (2012). Tacitní znalosti jako most mezi teorií a praxí v pedagogické přípravě učitelů. [Tacit knowledge as a bridge between theory and practice in pre-service teacher education]. Pedagogická orientace, 22(3), 387-403.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-387

Toole, J. C., & Louis, K. S. (2002). The role of professional learning communities in international education. In K. Leithwood & P. Hallinger (Eds.), Second international handbook of educational leadership and administration (pp. 245-279). Dordrecht: Kluwer.

https://doi.org/10.1007/978-94-010-0375-9_10

Urban, M., Vandenbroeck, M., Peeters, J., Lazzari, A., & Van Laere, K. (2011). Competence requirements in early childhood education and care. CoRe Final Report. Brussels: European Commission.

Vescio, V., Ross, D., & Adams, A. (2008). A Review of research on the impact of professional learning communities on teaching practices and student learning. Teaching and Teacher Education, 24(1), 80-91.

https://doi.org/10.1016/j.tate.2007.01.004

Verbiest, E., Ansems, A., Bakx, A., Grootswagers, I., Heijmen-Versteegen, T., Jongen, T., & Teurlings, C. (2005). Collective learning in schools described: Building collective learning capacity. Revista Electrónica Iberoamericana sobre Calidad, Eficacia y Cambio en Educación, 3(1), 17-38.

Wayne, A. J., & Youngs, P. (2003). Teacher characteristics and student achievement gains: A review. Review of Educational Research, 73(1), 89-122.

https://doi.org/10.3102/00346543073001089

Wenger, E. (2015). Communities of practice: A brief introduction. Retrieved from http://wenger-trayner.com/introduction-to-communities-of-practice/

Stahování

Publikováno

2020-12-30