The Attitude and Motivation of Teachers of Vocational Subjects to Further Education
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2018.862Keywords:
teachers of vocational subjects, further education of teachers, motivation for further education, professional development of teachersAbstract
The goal of the study is to describe and analyse the attitude and motivation of teachers of vocational subjects to their own further education; to identify the connections between attitude and motivation for further education on the one hand and professional-demographic characteristics on the other hand. Methods: For the survey we used our own questionnaire, which was distributed in printed form. The questionnaire was filled in by 93 respondents – teachers of vocational subjects from middle schools in the South Moravia region. The survey was conducted in June 2013. Results: A highly positive attitude to further education was found among the respondents, but a lower willingness to use leisure time for such education and a relative reluctance to spend their own funds on further education. Statistically signifi cant diff erences between different professional-demographic categories were found in attitudes and motivation to further education − particularly gender and age. Conclusions: Younger teachers of vocational education and women are more willing to take further education courses and are motivated by factors like the chance to learn more about how to tackle problems in work with pupils, apply new knowledge in teaching, and discuss problems wiThexperts, or the chance to meet colleagues and exchange experience with them. Teachers in the age group 36-45 were overall less satisfi ed with further education than teachers in the age group 46-55. For teachers of vocational subjects the introduction of a career system is not a strong motivating factor for further education. The attitudes and needs of teachers of vocational subjects constitute an important theme and need further study as it is an insuffi ciently investigated field.
References
Adamec, P. (2014a). Další vzdělávání učitelů středních škol v Jihomoravském kraji - vybrané výsledky. In L. Danielová, D. Linhartová, L. Foltová & I. Skalická (Eds.), Sborník z mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 (s. 13-21). Brno: Mendelova univerzita.
Adamec, P. (2014b). Determinanty dalšího vzdělávání učitelů středních škol se zřetelem na marketing vzdělávacích institucí (Dizertační práce). Brno: Pedagogická fakulta MU.
ČSÚ. (2013). Vzdělávání dospělých v České republice: Výstupy z šetření Adult Education Survey 2011. Praha: ČSÚ. Dostupné z www.czso.cz
ČŠI (2014). Národní zpráva šetření TALIS 2013. Praha: Česká školní inspekce.
ČŠI (2015). Analytická zpráva z šetření TALIS 2013. Praha: Česká školní inspekce.
Factum Invenio. (2009). Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků pro zkvalitňování jejich pedagogické praxe. Kvalitativní analýza. Praha: MŠMT.
Havlík, R. (1999). Profesní kariéra a další vzdělávání v názorech a postojích učitelů. Pedagogika, 49(2), 147-155.
Havlík, R. (2001). Empirický výzkum mladých učitelů základních škol. Výzkumný záměr - 206 009 - Výzkumy učitele a učitelské přípravy. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Hustler, D. et al. (2003). Teachers' perception of continuing professional development. London: Department of Education and Skills.
Kašparová, V., Potužníková, E., & Janík, T. (2015). Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013. Pedagogická orientace, 25(4), 528-556.
https://doi.org/10.5817/PedOr2015-4-528
Kohnová, J. (2009). Další vzdělávání učitelů. In Pedagogická encyklopedie (s. 413-418). Praha: Portál.
Kohnová, J. et al. (1995). Další vzdělávání učitelů základních a středních škol jako prostředek transformace českého školství. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Lazarová, B. (2005). Otázky dalšího vzdělávání učitelů (Habilitační práce). Brno: Pedagogická fakulta MU.
Lazarová, B., & Prokopová, A. (2004). Učitelé a jejich další vzdělávání: k některým psychologickým aspektům. Pedagogika, 54(3), 261-273.
Lazarová, B., et al. (2006). Cesty dalšího vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Lazarová, B., Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Sedláček, M. (2012). Organizační učení v odborných diskurzech. Pedagogická orientace, 22(2), 145-161.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-145
McKinsey & Company. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního školství: Fakta a řešení. Praha.
NÚOV (2007). Pozadí Helsinského komuniké. Zpravodaj - odborné vzdělávání v zahraničí. Dostupné z www.nuov.cz
Pavlov, I. (2014). Kurikulum učiteĺskej andragogiky. Prešov: Škola plus.
Pavlov, I. (2018). Učiteľská andragogika: o profesijnom vzdelávaní a poradenstve. Praha: Česká andragogická společnost.
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
Průcha, J. (2019). Odborné školství a odborné vzdělávání: fungování systému, problémy praxe a výzkum. Praha: Wolters Kluwer.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Starý, K. et al. (2012). Profesní rozvoj učitelů: podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.
Veleta, R. (2007). Nabídka dalšího profesního vzdělávání pro učitele z odborných škol a učilišť. In J. Kohnová & I. Macháčková (Eds.), Další profesní vzdělávání učitelů a jeho perspektivy. Sborník z konference k 60. výročí založení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (s. 89-96). Praha: Univerzita Karlova.
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Dostupné z www.msmt.cz
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Dostupné z www.msmt.cz
