Vliv věkové heterogenity na vývoj čtenářských a sociálních dovedností prvňáků ve ScioŠkolách
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2025.4946Klíčová slova:
věkové mísení, oddělené první ročníky, čtenářské dovednosti, sociální dovednosti, přirozený experimentAbstrakt
Výzkumy naznačují, že věkové mísení v raných ročnících základní školy může ovlivnit kognitivní a sociální vývoj dětí. Předkládaná studie zkoumá vliv věkového mísení na vývoj prvňáků v síti ScioŠkol, které přirozeně aplikují dva odlišné organizační modely: věkově smíšené skupiny (1.–3. ročník) a oddělené první třídy. V explorativní fázi (2022/2023) byly prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 10 pedagogy z 6 škol identifikovány oblasti možných rozdílů mezi oběma modely, a to ve vývoji čtenářských a sociálních dovedností. V ověřovací fázi (2023/2024) bylo pomocí pretest-posttest designu testováno 50 prvňáků (27 z oddělených a 23 ze smíšených skupin) na začátku a na konci školního roku. Předmětem měření byla rychlost čtení jako indikátor čtenářských dovedností a schopnost správně interpretovat intence postav příběhů jako ukazatel sociálních dovedností. Výsledky odhalily signifikantně vyšší zlepšení v rychlosti čtení u žáků z oddělených skupin se středně vysokou silou efektu (d = 0,74). V oblasti sociálních dovedností nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Dosavadní zjištění o dopadech věkového mísení žáků jsou často nejednotná. Tato studie ukazuje, že v podmínkách sítě ScioŠkol se jako příznivější pro krátkodobý rozvoj čtenářských dovedností jeví věkově oddělené třídy, zatímco v oblasti sociálních dovedností se rozdíly mezi modely nepotvrzují. Zjištění mohou být prakticky relevantní pro školy, které o věkovém mísení žáků uvažují v podobně nastavených podmínkách.
Reference
Algina, J., Keselman, H. J., & Penfield, R. D. (2005). An alternative to Cohen's standardized mean difference effect size: A robust parameter and confidence interval in the two independent groups case. Psychological Methods, 10(3), 317-328.
https://doi.org/10.1037/1082-989X.10.3.317
Ansari, A., Purtell, K., & Gershoff, E. (2016). Classroom age composition and the school readiness of 3- and 4-year-olds in the head start program. Psychological Science, 27(1), 53-63.
https://doi.org/10.1177/0956797615610882
Bandura, A. (1971). Social learning theory. General Learning Press.
Braun, V., & Clarke, V. (2012). Thematic analysis. In H. Cooper, P. M. Camic, D. L. Long, A. T. Panter, D. Rindskopf, & K. J. Sher (Eds.), APA handbook of research methods in psychology, Vol. 2. Research designs: Quantitative, qualitative, neuropsychological, and biological (pp. 57-71). American Psychological Association.
Cronin, Z. (2019). To mix or not to mix: A critical review of literature on mixed-age groups in primary schools. Cambridge Open-Review Educational Research e-Journal, 6, 165-179.
Devine, R. T., & Hughes, C. (2016). Measuring theory of mind across middle childhood: Reliability and validity of the silent films and Strange stories tasks. Journal of Experimental Child Psychology, 149, 23-40.
https://doi.org/10.1016/j.jecp.2015.07.011
Fiedler, O. (2018). Učební autonomie a její vnímání u dětí na druhém stupni základní školy. (Závěrečná práce). Univerzita Pardubice.
Foster, T. J., Burchinal, M., & Yazejian, N. (2020). The relation between classroom age composition and children's language and behavioral outcomes: Examining peer effects. Child Development, 91(6), 2103-2122.
https://doi.org/10.1111/cdev.13410
Gray, P. (2011). The special value of children's age-mixed play. American Journal of Play, 3(4), 500-522.
Groß-Mlynek, L., Graf, T., Harring, M., Gabriel-Busse, K., & Feldhoff, T. (2022). Cognitive activation in a close-up view: Triggers of high cognitive activity in students during group work phases. Frontiers in Education, 7:873340.
https://doi.org/10.3389/feduc.2022.873340
Guo, Y., Tompkins, V., Justice, L., & Petscher, Y. (2014). Classroom age composition and vocabulary development among at-risk preschoolers. Early Education and Development, 25(7), 1016-1034.
https://doi.org/10.1080/10409289.2014.893759
Hallion, A. M. (1994). Strategies for developing multi-age classrooms. Paper presented at the Annual Convention of the National Association of Elementary School Principals Association (Orlando, FL, March 4-9 1994).
Happé, F. G. (1994). An advanced test of theory of mind: Understanding of story characters' thoughts and feelings by able autistic, mentally handicapped, and normal children and adults. Journal of Autism and Developmental Disorders, 24(2), 129-154.
https://doi.org/10.1007/BF02172093
Hradská, J. (2024). Názory učitelů mateřských škol na věkově heterogenní a homogenní třídy. (Bakalářská práce). Univerzita Tomáše Bati.
Jirát-Ziółkowski, D., & Lalák, A. (2024). Jak na evaluaci alternativního školství: případ ScioŠkol. Řízení školy, 10.
Katz, L. G., Evangelou, D., & Hartman, J. A. (1990). The case for mixed-age grouping in early education. National Association for the Education of Young Children.
Lindström, E., & Lindahl, E. (2011). The effect of mixed‐age classes in Sweden. Scandinavian Journal of Educational Research, 55(2), 121-144.
https://doi.org/10.1080/00313831.2011.554692
Mariano, L. T., & Kirby, S. N. (2009). Achievement of students in multi-grade classrooms: Evidence from the Los Angeles Unified School District [Working paper No. WR-685-IES]. RAND Education.
Marková, M. (2024). Vliv multimodální chemosenzorické edukace na čichové schopnosti a význam přisuzovaný čichovému vnímání u dětí mladšího školního věku. (Bakalářská práce). Univerzita Karlova.
McClellan, D. E., & Kinsey, S. (1999). Children's social behavior in relationship to participation in mixed-age or same-age classrooms. Early Childhood Research & Practice, 1(1).
de Mello, C. B., da Silva Gusmão Cardoso, T., & Alves, M. V. C. (2023). Social cognition development and socioaffective dysfunction in childhood and adolescence. In P. S. Boggio, T. S. H. Wingenbach & M. L. S. Coêlho (Eds.), Social and affective neuroscience of everyday human interaction: From theory to methodology (pp. 161-175). Springer.
https://doi.org/10.1007/978-3-031-08651-9_10
MŠMT (2020). Základní školy "malotřídní". Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/pocet-malotridnich-skol-v-cr
Osterhaus, C., & Koerber, S. (2021). The development of advanced theory of mind in middle childhood: A longitudinal study from age 5 to 10 years. Child Development, 92(5), 1872-1888.
https://doi.org/10.1111/cdev.13627
Peterson, C. C., & Wellman, H. M. (2019). Longitudinal theory of mind (ToM) development from preschool to adolescence with and without ToM delay. Child Development, 90(6), 1917-1934.
https://doi.org/10.1111/cdev.13064
Petrželková, L. (2021). Strange Stories Test u žáků čtvrtých ročníků s poruchou autistického spektra. (Bakalářská práce). Univerzita Karlova.
Pospíšilová, Z. (2020). Kouzelná třída o Vánocích. Bambook - Grada.
Příhoda, V. (1977). Ontogeneze lidské psychiky. Státní pedagogické nakladatelství.
Rakoczy, H. (2022). Foundations of theory of mind and its development in early childhood. Nature Reviews Psychology, 1, 223-235.
https://doi.org/10.1038/s44159-022-00037-z
Rýdl, K. (1999). Principy a pojmy pedagogiky Marie Montessori. Public History.
Scio. (n.d.). Jak učíme. ScioŠkola. https://scioskola.cz/jak-ucime/
Scio. (2025). ScioCíle. https://sck.scio.cz/sck
Shadish, W. R., Campbell, D. T., & Cook, T. D. (2002). Experimental and quasi-experimental designs for general causal inference. Houghton Mifflin.
Sedlačíková, Z. (2024). Názory zkušených ředitelů na výhody a nevýhody heterogenních tříd v mateřských školách. (Diplomová práce). Univerzita Tomáše Bati.
Syslová, Z., Nováková, E., & Najvarová, V. (2021). Vliv věkového uspořádání tříd na edukaci v mateřských školách. Studia paedagogica, 26(3), 109-130.
https://doi.org/10.5817/SP2021-3-5
Špačková, K., Laufková, V., Rychlíková, M., Kucharská, A., Janoušková, Z., & Jiroutová, M. (2019). Gramotnostní dovednosti v období mladšího školního věku - možnosti rozvoje a diagnostiky. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Tabery, P., Hanzlová, R., & Spurný, M. (2021). Veřejné mínění o vzdělávání: Sekundární analýza. Sociologický ústav AV ČR.
Tejeda, J. N., Li, L., & Hammer, M. (2024). Children's classroom experiences in building peer relationships. Early Childhood Education Journal, 52, 991-1000.
https://doi.org/10.1007/s10643-023-01484-w
Thomas, J. L. (2012). Combination classes and educational achievement. Economics of Education Review, 31(6), 1058-1066.
https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2012.07.013
Trzaskaliková, A. (2020). Vznik a vývoj ScioŠkol. (Diplomová práce). Univerzita Karlova.
Tuckman, B. W. (1965). Developmental sequence in small groups. Psychological Bulletin, 63(6), 384-399.
https://doi.org/10.1037/h0022100
Turoňová, P. (2020). Srovnání sebepojetí dětí a adolescentů ve ScioŠkolách a na státních základních školách v České republice. (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci.
Yang, Q., Bartholomew, C. P., Ansari, A., & Purtell, K. M. (2022). Classroom age composition and preschoolers' language and literacy gains: The role of classroom engagement. Early Childhood Research Quarterly, 60, 49-58.
https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2022.01.001
Visible Learning. (2018). Hattie Ranking: 252 influences and effect sizes related to student achievement. Visible-Learning.org. https://visible-learning.org/hattie-ranking-influences-effect-sizes-learning-achievement/
